Vítejte na stránkách od Mamutí skály

Naší smečku rozšířil velmi přátelský, chytrý a neúnavný pracant Enormous Nugget Polární úsvit, kterého máme ve spoluvlastnictví s chovatelskou stanicí Polární úsvit http://www.alaskanmalamute.cz a veselá, přátelská a pracovitá fenka Fionka z našeho odchovu.
DĚKUJEME VŠEM MAJITELŮM NAŠICH ŠTĚŇÁTEK  ZA PÉČI A LÁSKU, KTEROU JIM POSKYTUJÍ  a GRATULUJEME KE SPORTOVNÍM A VÝSTAVNÍM ÚSPĚCHŮM. Zuzana a Standa.

Tak tady to asi všechno začalo. Moje maličkost a pes DagoDagon a já, pro zvětšení klikněten.
Když jsme se Standou založili rodinu, bydleli jsme společně s mým tatínkem a mými třemi bratry v domku, kde také pobýval pejsánek Sánek, kterému by slušelo indiánské jméno „Pes, který všechno přeskočí a uteče“. Byl to dobrák, který si nechal všechno líbit. Nápadná podoba se seveřanem byla náhoda, otec neznámý a rodiče matky také. Sánka na jeho toulkách porazilo auto a tak jsme se rozhodli, že si pořídíme německého ovčáka, který ohlídá velkou zahradu a přilehlé stodoly. Betynka, mazel celé rodiny, byla hlídač k pohledání. Případného zloděje by ještě radostně přivítala a olízala. Na cvičišti se zdráhala zakousnout do rukávu a nám dril sedni, lehni také nevyhovoval. Mezitím se k nám přitoulala  vlkošedá fenka NO, děti jí pojmenovali Asta. Té jsme vytáhli drát z nohy, nechali jí očkovat, odčervit a když už byla v pořádku a v kondici, sehnali jsme jí nové pány.

pro zvětšení klikněte pro zvětšení klikněte
Dagon a já Sánek

V časopise jsem zahlédla nádherného psa, který mě naprosto očaroval. Byl to aljašský malamut, spojení svobody a romantiky. Šetřila jsem a prodala jsem, mimo jiné, i snubní prstýnky, tak veliká byla touha po seveřanovi a počkala jsem si na štěňátko od p. M. Janiurkové.  Argona Golden Bard nám byla, bohužel, po první úspěšné výstavě odcizena. V té době se ztratilo více psů s PP v našem okolí. Po této smutné zkušenosti jsme si postavili kotce, kam pejsky zavíráme  na noc a v době barvení fen, jinak mají volnost na zahradě u domu, pod okny ložnice.V deníku Blesk vyšla zpráva o ztrátě a poté nám byla přivezena půlroční fenka Amika Amko, o kterou se majitelé  nemohli starat, tak jsme se jí ujali. Krátce na to jsme si pořídili další fenku, Arinu u Olafů, od p. M. Pospíšilové.

Chovatelská stanice od Mamutí skály byla zaregistrována v roce 1992. V rozhlase jsme zaslechli upoutávku na běh se psem a ze zvědavosti se vydali do hostivařského lesoparku, kde jsme se seznámili s průkopníkem  canicrossu u nás, s Fanpro zvětšení kliknětedou Burdou. Poté následovaly další závody, triatlony, duatlony, bikejöringy. Poznali jsme spoustu milých a nadšených lidiček, Jarku Slavatovou, Renču a Honzu Horákovi, Jarku a Vítka Procházkovi, Evu a Radka Loučkovi, Katku Palečkovou, Jirku Klesala, Ivana Houžvičku a mnoho dalších, nechť mi ostatní prominou, že jsem je nejmenovala. Zkusila jsem si i opravdové závody psích spřežení v zimě na Komáří Vížce a ve Vrchlabí i s noční jízpro zvětšení kliknětedou, ale nejsem soutěživý typ a raději se kochám krajinou po loukách a v lesích v okolí domova. Ke sportu a lásce ke psům jsme vedli i dcery Zuzku a Květku, myslím, že mají na co vzpomínat. Spaly ve stanu pod peřinou v kulichu, jedly z ešusu a cestovaly ve Škodě 105 na zadní sedačce spolu se dvěmi slintajícími malamutkami. O prázdninách jsme vyráželi i s psíky na výpravy na Starou Živohošť. S turistickou mapou a s ověnčenými koly spacáky, vodou a potřebami pro přežití jsme budili značnou pozornost. V kempu dostávali pejsci od paní z kiosku pomačkané bábovky a pan správce nám nezapočítal psy ani kola. Zřejmě setkání se seveřanem zapálilo jiskřičku v srdci každého romantika.

V roce 1995  jsme smečku rozšířili o Alyshebu Shamanrock,  a začali se věnovat i vpro zvětšení klikněteýstavám. Z vrhu C jsme si ponechali psa Codiaka, potřebovali jsme siláka do saní a fenu Caitu, pokračovatelku rodu Mamutí skály. Prozatím posledním členem je fenka Owyhee Shamanrock, je to liška podšitá, mazánek celé rodiny. Vyrůstala spolu s naší vnučkou Ájou a jsou na sebe silně fixované. Celá naše rodina se v rámci časových i fyzických možností snaží s malamuty sportovat. Zuzka ml. si bere psy na jogging, Standa ke kolu, já jezdím na koloběžce a v zimě na saních, s Ájou chodíme na procházky a zasvěcujeme jí do tajů rekreačního mushingu a vystavování. Rádi s malamuty absolvujeme výlety po vlastech českých,  na Konopiště, do Příhrazkých skal v Českém ráji, na Šumavu, k Sázavě, na Slapy, těch míst je opravdu hodně. Nutno dodat, při péči o naše chlupáče jsou využívány znalosti mého muže z vojny, kdy vozil a pomáhal MVDr Mikoškovi při ošetřování psů na bývalých šumavských rotách. Já, jako absolventka zemědělské školy jsem měla zkušenosti pouze s koňmi, ale kynologii věnuji hodně času a snažím se vše dohnat. Díky pejskům máme hodně známých, kamarádů a přátel. Zažíváme  nespočet veselých historek  ale i emocí.   

pro zvětšení klikněte pro zvětšení klikněte
   

Není oddanější lásky, než-li té psí. Díky za ni. 
Zuzana Kynclová